Březen čtvrtou třídu zastihl stále na distanční výuce. Jenže naši žáci jsou šikovní a tuto formu výuky dobře zvládají i nadále.
Co nás spíš mrzí je to, že spolu nemůžeme chodit na různé vycházky, jak jsme si plánovali... tak si o přírodě alespoň popovídáme.
Tento měsíc vždy vítá první jarní den, který připadá na 20., či 21. 3. Těšíme se na teplejší počasí, že se prodlouží světlá část dne a příroda se začne zelenat.
Březen je typický proměnlivostí počasí, ale co s tím, když zemědělci i zahrádnkáři už potřebují obdělávat půdu, stříhat, sít, hnojit, kultivovat a přitom - začnou-li příliš brzo, mohou přijít o úrodu?
Naši předci bedlivým každoročním a staletí trvajícím pozorováním vysledovali zákonitosti a opakování počasí a na něm závislém koloběhu všeho živého v přírodě.
Hospodáři poznávali, kdy přilétají ptáci ze zimovišť, kdy se v půdě objevují žížaly, odkud fouká vítr a které dny je sucho, či kdy celé dny prší. Předpovídali tak, jaká bude úroda, nebo si pamatovali, kdy je vhodné začít které práce.
Lidé například věděli, že na začátku března často přichází tzv. Řehořská zima - přichází k nám chladné vzdušné proudění ze severu. Toto studené období je nazvané podle sv. Řehoře I. Velikého, který má svátek 12. 3. a váže se k němu předpověď (čili pranostika): O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše umoří.
K svátku sv. Řehoře se pojí i pranostiky, které naopak napovídají o příchodu teplého počasí:
Na sv. Řehoře vlaštovka letí přes moře a devátý den je tady.
Na sv. Řehoře žába hubu otevře.
Na sv. Řehoře čáp letí od moře, líný sedlák, který neoře.
Šťastné jaro všem :-)!