Měsíc prosinec se nesl ve znaku těšení na Vánoce a oslav všeho druhu.
Počátkem měsíce jsme si připomínali na dnešní dobu netradičně postavu sv. Mikuláše a to jako
člověka s dobrým srdcem, jehož jednání nám ukazuje velikost Boží lásky, velkorysosti a štědrosti. Učili
jsme se o lidské solidaritě, tedy jak vidět lidskou nouzi a jak nezištnou pomocí upevňovat mezilidské
vztahy. Vyzkoušeli jsme si také, co to znamená pomoc nabízet.
Každý den jsme měli po třídě schované sladkosti, které jsme hledali, což nás velmi bavilo. Připomínali
jsme si tím blížící se Štědrý den a těšili se na nadílku pod stromečkem. Také jsme si každý den losovali
různé úkoly, kterými můžeme potěšit své blízké. Měli jsme pak radost, když se nám podařilo někoho
potěšit.
Učili jsme se mnoho básniček, koled, procvičovali i nadále všechny druhy vnímání, grafomotoriku.
Pilovali jsme hlavně horní a dolní kličky, jakož i pravolevou orientaci, která některým z nás sice činí
ještě problémy, ale zlepšujeme se.
Pustili jsme se také do mnohého tvoření. Vystřihovali a skládali jsme vánoční vločky, vlastními
dlaněmi jsme obtiskovali náš adventní věnec, zapouštěli jsme barvy do klovatiny a tím nám vznikli
velkolepí andělé. Vytrháváním barevného papíru nám zase vzniklo netradiční vyobrazení svaté
rodiny. Pracovali jsme i s přírodním materiálem, vyrobili si netradiční přáníčka a mnoho dalšího.
V týdnu před vánočními prázdninami nás navštívili dva významní muži, a sice náš pan farář Kolář a
milý pan Hejret, kteří nám znovu připomínali pravý význam Vánoc s přesahem do Velikonoc. Byli jsme
za jejich návštěvu vděční a pak už jsme zakončili velkolepou besídkou společně prožitý rok 2020.
Tereza Kluzová