S odchodem na jarní prázdniny jsme už tušili, že by mohlo i nám hrozit, že se nějaký čas opět budeme
vídat jen přes obrazovky našich počítačů. Co nás ovšem ani nenapadlo je, že to bude trvat celý měsíc
anebo i déle.
Stalo se a tak jsme znovu statečně přijali tuto výzvu a těšili jsme se alespoň na setkávání online.
Vzpomínali jsme na náš velkolepý karneval a snažili jsme se vybavit, kdo měl jakou masku.
Připomínali jsme si, co je masopust a postní doba a celý měsíc se nesl ve znamení Velikonoc. Viděli
jsme sílu vzkříšení všude kolem sebe, jak vše suché, mrtvé znovu ožívá. Pomocí pestrého obrazového
materiálu jsme poznávali mnoho kytiček, učili jsme se, že mnoho jarních květin, jako jsou třeba
sněženky, petrklíče nebo krokusy, vyrůstá z cibulky, že díky ní rostlina vyroste a rozkvete, a že postní
doba je také taková cibulka, ve které můžeme nasbírat sílu k novým začátkům. S Ježíšem jsme znovu
prožili celý Pašijový týden a žasli jsme nad Boží láskou k nám, když zůstal hrob prázdný.
Náš robot Oskar se zase chystal přivítat návštěvu a tak jsme mu pomáhali v učení a odlišení tykání od
vykání. Moc mu to ještě nejde, ale těšíme se, že ve škole mu to znovu pořádně vysvětlíme.
Viděli jsme i divadlo O Budulínkovi a už víme, že cizím lidem nemáme otvírat, i kdyby nám slibovali
něco, co si moc přejeme.
Hodně jsme cvičili i předmatematické představy pomocí internetových portálů, klaunů a rybiček, což
nás dost bavilo. Píseň Abeceda nám zase pomohla, abychom dobře poznali všechna písmenka.
Dostali jsme i nové učebnice a tak pilujeme grafomotoriku a další oblasti vnímání. I přes ztížené
podmínky dále pokračujeme v intenzivní přípravě do první třídy a těšíme se, že se brzy opět uvidíme
v naší krásné třídě.
Tereza Kluzová