Měsíc leden nám začínal vzpomínáním na Vánoce i na dárky, které jsme dostali. Připomínkou vánoční
 doby nám byl příběh tří králů, kdy jsme kromě různých pohybových her, dramatických vyjádření, kudy
 museli asi mudrci projít, nácviku mnohých tématických písní a výtvarného zpracování cest králů,
 přichystali i sami nějaký dárek, který jsme přinesli Ježíši, Králi králů.
 Sami jsme si vyzkoušeli, jaké to je nosit královskou korunu, zažili si, co znamená být středem
 pozornosti, cítili jsme se vyjímeční a vyvolení. Pestrou korunu jsme tvořili jak z dekoračního
 materiálu, tak z tvrdého papíru.
 Kometa nás pak vedla do vyprávění o vzdálených planetách, různých zemích, lidech, zvířatech a jaké
 by to asi bylo, kdybychom se měli vydat na cestu my. Kometu jsme vyráběli pomocí krepového papíru
 a suché křídy. Moc se nám povedla.
 Velkým tématem měsíce nám bylo i lidské tělo, o kterém jsme se opravdu hodně naučili. Pan doktor
 Strava dokonce kontroloval naše svačinky a my soutěžili, kdo bude mít svačinku nejzdravější. To nás
 velmi bavilo. Osvojili jsme si pojmy jako prevence, imunita, hygiena a mnoho dalšího. Poznávali jsme i
 naše smysly a výtvarně zpracovávali lidské oko.
 Probírali jsme ptáčky v zimě, už jich poznáme opravdu hodně. Dozvěděli jsme se, čím je máme krmit
 a také jsme jim krmení zavěšovali do krmítek. Jaká byla naše radost, když jsme se druhý den vrátili do
 školy a vše bylo spořádáno.
 Naučili jsme se další tanec v páru a naši galantní hoši skládali dívkám krásné poklony včetně pukrlat.
 Dívky to velmi bavilo a cítily se jako opravdové princezny.
 Koncem měsíce jsme dostali krásný dárek v podobě nádherného sněhu, tak jsme si kromě radovánek
 venkovních, andělů ve sněhu, koulované, stavění sněhuláků hned i výtvarně ztvárnili zimní městečko
 a pomocí celistvé pedagogiky Franze Ketta znázorňovali různými způsoby sněhové vločky a jejich
 pohyb, což v nás probouzelo starostlivost a dostávali jsme prostor zakusit si jemnost a ohleduplnost.
 Zažívali jsme společně ticho a zklidňování.
 Nadále rozvíjíme všechny oblasti vnímání, sluchovou paměť, koordinaci ruky a oka, grafomotoriku a
 dokonce už dokážeme soustředěně pracovat v lavicích na zadaných úkolech celých 20 minut a to bez
 mluvení. Je vidět, že děláme pokroky a od první třídy nás dělí už opravdu jen čas .