Měsíc listopad byl pro Nuláčky přelomový tím, že jsme se půlku měsíce ještě sice vzdělávali
distančně, ale tu druhou jsme už trávili společně ve třídě. To bylo radosti. Situace byla sice
komplikovaná ještě nejrůznějšími opatřeními a mírnými zmatky, ale společné chvíle jsme si velmi
užívali a podařilo se nám oslavit i 17. listopad, k čemuž nám posloužil i biblický příběh Davida a
Goliáše.
Den díkůvzdání nás zase dovedl až ke krásné době adventní a zapálení první svíčky na adventním
věnci. Vytvářeli jsme adventní věnec pomocí živé větve, kterou jsme rozlámali a tím jsme zakoušeli,
jak někdy potřebujeme něco rozlámaného, aby mohlo vzniknout něco nového, podobně, jako je
třeba, abychom se přizpůsobili jeden druhému, když spolu chceme tvořit nějaké společenství. A to
také patří k době adventní. Zažívali jsme tmu a světlo a učili se, že protikladné věci nechávají jedna
druhou vyniknout a doplňují se.
Pracovali jsme se svými emocemi pomocí obrazového materiálu a rozvíjeli tak své sociální
dovednosti, což ocenila i naše milá paní ředitelka, která se na nás přišla podívat.
Barvili jsme šišky a vyrobili jsme si z nich do třídy krásný kříž, bavilo nás i rozfoukávání tuše a práce
s prstovými barvami. Rozmazáváním barevných kříd nám zase vznikl velkolepý javorový list.
Vyzkoušeli jsme asambláž, tedy práci s různými druhy materiálů, z nichž jsme vyrobili anděly.
Vyzdobili jsme si třídu papírovým vánočním řetězem a zažili jsme si spolupráci při pracovní činnosti.
Také jsme pohrabali velký kus zahrady a tím se připravili na sníh. Velmi nás bavilo tančení a mazurku
jsme zvládli hravě.
Těšíme se na prosinec a radujeme se z této doby očekávání příchodu našeho Spasitele Ježíše Krista.
Tereza Kluzová