5.1.
2020 Jak druháci čekali na Vánoce

Advent - tajemná doba radostného očekávání příchodu spasitele, duchovní příprava na Vánoce, doba rozjímání a dobročinnosti. Toto nám prozradí první internetový odkaz po zadání tohoto slovíčka. A my, druháci, jsme se snažili užít si tohle radostné období čekání na Ježíška, a to i přes náročné období spojené se zkouškami na vánoční divadlo. 

Ale pěkně popořádku. Mikuláš nám předal adventní kalendář. Hned v prvním okénku jsme nalezli knihu od paní spisovatelky Terezie Radoměřské - Vánoce pro Kočku. To máte tak, kočka se skrývá v každém betlémku, ale jen my děti z druhé třídy víme, proč tomu tak je. Kočka nás (skoro) každý den potom adventním obdobím provázela a vysvětlovala nám všechny příhody spojené s adventem a Vánocemi. 

Za starých časů lidé v prosinci dodržovali mnohem více lidových tradic a obyčejů, protože jim skončila všechna práce na poli. Proto jsme se i my snažili si některé z těchto tradic připomenout - stříhali jsme větvičky barborky, povídali si o svatém Mikuláši, Ambroži i Lucii. Všechny tyto svaté jsme porovnávali a pomocí veenových diagramů hledali společné a odlišné znaky a znamení z jejich životů. Všechny tyto tradice završila návštěva skanzenu lidové architektury v Přerově n. L., kde jsme se dozvěděli o vánočních tradicích ještě o trochu více, mohli jsme se projít všemi malými chaloupkami oděnými do vánočního kabátku a mohli se proběhnout se po zmrzlé půdě mezi ovocnými stromy. 

Jak už jsme se zmiňovali výše, v prosinci zkoušky na divadlo nabraly na obrátkách a my jsme intenzivně nacvičovali. Každé pondělí v kostele a mimoto i během vyučování. Na zkoušky s panem učitelem jsme se vždycky moc těšili, přeci jenom už jsme měli docela dost rolí. Lucie nás všechny moc moc chválí za to, jak jsme byli při zkouškách i v divadle samotném připravení, trpěliví, vždy jsme věděli, kde máme být a jaký kousek textu máme divákům dostatečně nahlas přednést. Lucie na nás byla (a je) moc pyšná! Když jsme divadlo odehráli a klaněli se vám při obrovském aplausu, připadali jsme si jako hvězdy! Děkujeme Danielovi, že nám dal takovou příležitost a vymyslel pro nás scénář se zajímavým tématem.

To už byl ale skoro úplný konec prosincového očekávání. Vánoční bohoslužba U Jákobova žebříku měla krásnou a pokojnou atmosféru. Ta se završila v pátek, kdy jsme si společně užívali poslední den spolu předtím, než jsme se všichni rozešli domů, abychom se svými rodinami oslavili tu skvělou radostnou zvěst - že náám, nááám, narodil se. 

Tak si to, milí rodiče, moc užívejte. 

A do nového roku všechno dobré!

Děti z druhé třídy, Lucie, Eliška a Marcela.